Sladkosti prostě a jednoduše milujeme. Nedávný průzkum ukázal, že více než polovina Čechů mlsá aspoň několikrát týdně. Zhruba pětina z nich si vychutnává sladké každý den.
Není se čemu divit, když nás obklopuje tolik dobrot – ať už tradiční české moučníky, nebo moderní dezerty. Dát si po obědě něco sladkého prostě bodne.
Pojďme si projít nejoblíbenější české dezerty a mrknout na historické perličky i nějaké ty zajímavosti. Připrav se na sladkou jízdu.
Začneme českou klasikou, bez kterého by se tenhle seznam v žádném případě neobešel. Hodně Čechů má bábovku spojenou s rodinnou pohodou nebo víkendovými kávovými dýchánky.
Asi tě nepřekvapí, že bábovka má v Česku dlouhou tradici. Nikdo sice neví, jak a kdy přesně se k nám dostala, ale zmínky o ní se objevují už v 15. století. A proč se jí vlastně říká bábovka? Existuje několik teorií.
Někteří tvrdí, že se jí tak říká proto, že chutná starým ženám. Jiní zase říkají, že je odvozena od babiček, protože ty rády pečou bábovky.
Další teorie už zní trochu pravděpodobněji: jako bábovka se totiž kdysi označovala forma na pečení, ale samotnému pečivu se říkalo bába. No a protože forma na pečení kdysi vypadala jako obličej staré ženy, mohla se prostě pojmenovat bábovka. Pak existuje ještě jedna teorie: bábovka se prý dávala porodním bábám neboli babicím.
Ani jedna z nich se ale nezakládá na pravdě. Jak tedy název bábovka vznikl doopravdy? Údajně se pečivu původně říkalo pápa a „vymyslela“ ho miminka. Postupně se mu začalo říkat bába a z toho vznikla bábovka. Se starými ženami ani s porodními bábami tenhle dezert pravděpodobně nemá nic společného.
Dlouhá historie bábovky svědčí o tom, že lidem vždycky chutnala a chutná dodnes. Navíc existuje spoustu variant – mramorová, ořechová, tvarohová, maková, kokosová a mnoho dalších. Skoro se zdá, že každá rodina peče vlastní verzi bábovky.
Podobně jako bábovka i štrúdl neodmyslitelně patří k naší kultuře a nedáme na něho dopustit.
Nicméně nejde o český dezert. Nárokují si ho Rakušané. Ti tvrdí, že jablečný závin vznikl v Rakousku-Uhersku, kde vznikl první oficiální recept na štrúdl v roce 1697. Zdá se ale, že musíme dál do historie.
Štrúdl se totiž pravděpodobně vyvinul z baklavy, která pochází z Osmanské říše. A jak asi víš, Turci dost válčili a dobývali území. Tím pádem se baklava dostala mezi obyvatele cizích zemí, a nakonec i do Rakouska. Někoho napadlo použít do náplně snadno dostupná jablka. K nim se hodila skořice a rozinky – no a první štrúdl byl na světě.
Tradiční recept počítá s jablečnou náplní, ale dneska se běžně peče i tvarohový, ořechový nebo třeba makový štrúdl. Podávat se může vychlazený i zatepla, se šlehačkou nebo třeba se zmrzlinou.
České a moravské koláče patří mezi vyhlášené dobroty, které mají dobrou pověst i v zahraničí. Čím to? Na rozdíl od amerického sladkého pečiva se prakticky celé připravuji po domácku, a tím pádem neobsahují tolik umělých přísad a nejsou přeslazené.
Pojem koláč je dost široký. Jen v Česku existuje spoustu druhů koláče. Schválně, jak si ho představuješ ty? Historicky skoro každý region pekl vlastní druh koláče. V Čechách se tradičně připravovaly malé koláče a náplň se přidávala na ně, zatímco na Moravě se pekly s dvojí náplní – jednou v těstu a druhou na něm.
Na svatbě v Čechách si tak dost pravděpodobně pochutnáš na jiných koláčích než na moravské svatbě.
Jeden konkrétní druh ale zmínit musíme. Server Taste Atlas, který zveřejňuje seznamy top jídel v konkrétní kategorii, se jednou zaměřil i na české dezerty. Nejlépe cizinci hodnotí frgál. Valašské děvuchy a valašští ogaři mají být na co hrdí!
Koláče prostě patří mezi nejlepší dezerty – ať už ty moravské, nebo české.
Piškot s tvarohovým krémem a čokoládovou polevou – Míša řezy jsou nenápadný, ale přitom extrémně chutný dezert, který potěší všechny mlsouny.
Jak už název napovídá, řezy se inspirovaly dneska už legendárním nanukem Míša, který se vyrábí od roku 1962. Někteří dokonce řezy nechají nějakou dobu v mražáku, aby ještě víc chutnaly jako nanuk.
Výhoda Míša řezů spočívá v jejich jednoduchosti. Zvládne udělat skoro každý – i nadšenci bez větších zkušeností. Díky své vyváženě sladké chuti chutná všem generacím a hodí se jak k odpolední kávě, tak na rodinné oslavy.
Když navštívíš nějakou kavárnu nebo cukrárnu, pravděpodobně v ledničce nebo ve výloze s dezerty uvidíš cheesecake. I když v podobě, ve které ho známe dneska, vznikl už v 19. století, teprve v poslední době se s ním doslova roztrhl pytel.
Na cheesecaku je super, že neexistuje jeden univerzální recept, a tak si každá cukrárna může vytvořit svůj vlastní, třeba i méně tradiční, například pistáciový, citrónový, avokádový nebo pomerančový.
I když tiramisu pochází z Itálie, v Česku a vlastně v celém světě se stalo jedním z nejoblíbenějších dezertů. Tradiční recept obsahuje cukrářské piškoty, cukr, žloutky, kávu, mascarpone a kakao.
O vzniku tiramisu se vedou spory. Podobné recepty sahají až do doby renesance. Nicméně moderní tiramisu, jak ho známe dneska, přišlo na svět až v roce 1970. Za „otce tiramisu“ se považuje Ado Campeol, který tiramisu vytvořil ve spolupráci se svou manželkou Albou Di Pillo a šéfkuchařem Robertem Linguanottem.
Češi si tiramisu občas přizpůsobí podle svého. Například používají zakysanou smetanu místo mascarpone nebo do něho přidávají vaječný likér. No… proti gustu žádný dišputát.
Při čtení o všech těch dezertech máš asi i ty chuť na sladké. Nechce se ti péct ani chodit do cukrárny? Nemusíš, stačí si objednat domů. Ve Vosíme.cz na tebe čeká sladká nabídka, která zaručeně potěší tvůj jazýček. Kurýr ti objednávku doručí za cca 30 minut.
Ochutnej třeba nadýchané lívance s lotusovým topingem nebo pečený Čoko Lava Cake, ve kterém se skrývá pořádná porce tekuté čokolády.
Chceš ochutnat něco méně tradičního? Sáhni po křupavých churros obalených ve skořicovém cukru. Přihodíme ti k nim Nutellu, ať si je můžeš namáčet. A pokud nechceš experimentovat, jistí to stará dobrá Marlenka.
Mlsání zdar!